Odebírání dětí v Norsku přibývá, úřady mne chtěly zastrašit, říká europoslanec
PRAHA - O neoprávněném odebírání dětí norskými úřady jede v pondělí jednat český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Po mediálně známém případu Češky Evy Michalákové, které před čtyřmi lety sociální úřad odebral oba syny na základě nepotvrzeného udání ze sexuálního zneužívání, se totiž objevily další podezřelé případy. Ty podle českého europoslance ukazují na to, že norský systém nefunguje.
„Dokonce mi někteří politici naznačovali, že když budu vše medializovat, bude to mít negativní dopad,“ popsal před cestou v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz: O kolika českých rodinách, kterým norské úřady zřejmě neoprávněně odebraly děti, aktuálně víte?
Zatím víme o pěti případech, ale určitě jich bude víc. Čím víc se o to zajímám, tak počet případů neustále stoupá. Lidé se o tom ale bojí mluvit, norské orgány je zastrašují. Některé sociální úřady je varují: pokud věc medializujete, své děti už neuvidíte. To je i případ paní Michalákové. Jsme v kontaktu s dvěma matkami, které nechtějí své příběhy veřejnosti sdělit. Respektujeme to. Jedna z nich se dokonce stydí, protože když se do Norska vdávala, všichni jí to rozmlouvali. A nyní to chápe jako ostudu. Další matku se nám třeba nedaří kontaktovat vůbec, e-mailem, telefonem, skrze úřady, prostě nijak.
Lidovky.cz: Mají tyto kauzy nějaký společný jmenovatel? Téměř všechny se táhnou už několik let.
Ano, to je pravda. Když jsem začal připravovat rezoluci, kolegové z Evropského parlamentu chtěli vědět, zdali se to týká jen České republiky. Jenže norské úřady odebraly děti i rodičům z Polska, Slovenska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Běloruska či Ukrajiny. Máme i dvacet případů ze Švédska nebo Finska. Jen Poláci mluví o stovce takových případů.
Lidovky.cz: Většinou tedy země ze střední a východní Evropy. Jsou tyto rodiny žijící v Norsku apriori pod přísnějším drobnohledem úřadů?
Zaměřují se více na smíšená manželství nebo cizince. Hodně ale také na Nory, kteří pochází z nižší střední vrstvy, pracují v dělnických profesích a vůbec se živí manuální prací. Norský systém je v tomto někdy opravdu zrůdný. Zhruba před sedmi lety se začal vymykat kontrole. Z jedné statistiky nyní například vyšlo, že za deset let zemřelo v tamních pěstounských rodinách téměř tisíc dětí. Slovo pěstouna má vyšší hodnotu než slovo rodiče a přiznám se, že jsem původně paní Michalákové ne že nevěřil, ale nedokázal jsem si to představit.
Lidovky.cz: V čem konkrétně tamní systém selhává?
Je potřeba si uvědomit, že dítě patří biologickým rodičům. Z pěstounství se tam stal kšeft. Řada pěstounů si bere děti a nestará se o ně. Navíc vznikají ústavy, které nepodléhají kontrole a nejsou prověřené. A stát je přesto dotuje. To vše vyplývá z dokumentů, které k norskému systému máme. Norové vědí, že jejich systém je zvláštní. Myslím, že (Anders) Breivik jim trochu otevřel oči.
|
K tématu |
Lidovky.cz: Pokud se na základě šetření Barnevernetu (norský Úřad na ochranu dětí) žádná podezření a udání nepotvrdila, čím norská strana argumentuje, že děti nevrátila do původních rodin?
Dítě například svěří jednomu z rodičů a druhému s ním zcela zakáží kontakt. Soudy si informace neprověřují, stačí, když Barnevernet vytáhne starou informaci z minulosti. Třeba že matka dříve trpěla bulimií, což je i jeden z nám známých případů. V norských zemích se třeba dočtete o takzvaném emociálním zneužívání. To je třeba situace, kdy rodič požaduje po dítěti, aby si v zimě vzalo čepici. Dělá na něj nepřiměřený nátlak. Nebo když matka na dítě zvýší hlas. Jsem také v kontaktu s matkou z Litvy, které odebrali dítě, protože ho v metru plácla přes zadek. Na základě kamerových záznamů ji vypátrali. V Norsku jsou fyzické tresty zakázány.
Lidovky.cz: A když je těch případů více?
Ptal jsem se diplomatů a vždy mi řekli, že může jít o ojedinělý exces. Toto mi o případu paní Michalákové tvrdil i norský velvyslanec v Bruselu. Pak ale právě zjistíte, že těch rodin je více. Když totiž nevyjde nějaké aktuální udání či podezření, úřady vytahují další věci. Například pečovatelka řekne, že se jí dítě svěřilo, že na něj tatínek zvýšil hlas. A to už jsou pseudoargumenty, které ospravedlňují odebrání dítěte. A když se to táhne delší dobu, skončí to adopcí.
Zatím víme o pěti případech, ale určitě jich bude víc. Čím víc se o to zajímám,...
Lidovky.cz: Norská služba Barnevernet schůzku několikrát odložila. Jak si to vysvětlujete?
Po celou dobu, co to řeším, si říkám, že nechci být paranoik. Zrušili to, je to tak. Ale nechci to řešit. Jedu do Norska a chci tři věci. Zaprvé aby děti sloučili dohromady. Zadruhé, než proběhne soud, což je jediný demokratický způsob, jak se děti mohou vrátit zpátky k rodičům, aby mohly mluvit s matkou. A zatřetí, aby byly děti vydány zpět. Po poslancích tamního parlamentu budu požadovat, aby pro sporné případy vznikla vyšetřovací komise. Když nevznikne v Norsku, tak v Evropském parlamentu ano.
Lidovky.cz: S kým konkrétně budete jednat?
Každopádně se setkáme s českým velvyslancem a chceme hovořit o systematické změně. Není to totiž formální schůzka. Jednat budeme i s aktivisty, novináři, politiky parlamentu a předáme dopis přímo ministryni, která má tuto oblast na starosti. S paní Michalákovou se také zúčastníme jednání s Barnevernetem. A pokud se to nikam neposune, musíme tlačit i na ministra (Lubomíra) Zaorálka, aby vydal informaci, že Česká republika nedoporučuje svým občanům trvale žít v Norsku.
Lidovky.cz: Když jste si tyto schůzky domlouval, jak na celou věc reagovala norská strana?
Norsko není zvyklé, že o děti přijede žádat evropský poslanec. Nejsou zvyklí, že se o to zajímají média. Řada lidí si myslela, že po měsíci vše utichne. Jenže v současné době už je těch případů přes 400, navíc jako přes kopírák. Norské úřady mi naznačily, že když budu celou věc medializovat, určitě se to odrazí v jednání, ve výsledku. Řekli mi to i někteří norští politici.
Lidovky.cz: Snažili se vám to vymluvit?
Nalejme si čistého vína. Pokud by se o to nezajímali také novináři, ani norská strana by nebyla ochotná s námi jednat. Dříve byli lidé opatrní jestli vůbec a jak o věci hovořit. Nyní už ale mluví o norské ostudě.
